Příběh o červeném provázku na zápěstí

Jsou zážitky, které nenaplánujete, nezakoupíte, ale můžete je přivolat... Tenhle je z té kategorie. Představte si, že letíte do Dubaje. Co se vám vybaví jako první? Nejvyšší budova světa, největší aquapark, největší ruské kolo... Mrakodrapy, sklo, moře, písek, konzum.

A pak stará Dubaj, Golden Suck, staré budovy, zvláštní bárky, smlouvání trhovců. Člověk si najednou chce opravdu odpočinout. Zatouží po chvíli klidu, intimitě a navrácení ke své podstatě.

Indická čtvrť v Dubaji?

Přijeli jsme starou motorovou pramicí na druhý břeh snad jen proto, abychom unikli hypermodernímu městu a trhovcům - na jedné straně neosobní ohromné budovy, na druhé kupecká dotěrnost. Až na druhém břehu jsme z mapy zjistili, že jsme v indické čtvrti. Tady, uprostřed Dubaje, najednou trochu Bombaj. Vtipné!

Co s tím? Atmosféra je tu klidná a uvolněná. A podle mapy, kousek od nás, se nachází buddhistický ašrám! Skvělé! Občerstvíme své duchovno po téhle konzumní krasojízdě! Ale ouha! Ašrám je zavřen a obřady se nekonají. Říkáme si, vždyť meditujeme, cvičíme Pangu Shengong, tak snad... Naposledy se podíváme přes plot do ašrámu...

Svatý muž

A v tu chvíli koukáme oba popleteně na člověka, který se na liduprázdném prostranství před ašrámem z ničeho nic objevil! Opravdu OBJEVIL. Nepřišel, nepřišoural se nenápadně, nepřiběhl. Prostě stál před námi.

Sanjásin, svatý muž, vytáhl oranžovo červený provázek, obřadně se všemi rituály a motlitbami nám ho každému omotal kolem zápěstí a oběma nám požehnal. Vytáhl jsem drobné dirhami a podal mu je. Jako by mě mrzelo, že nemám nic lepšího, čím bych mu poděkoval. Přiložil si je obřadně na čelo a oči. Navzájem jsme se podívali na svá zápěstí a znov ana sanjásína - stáli jsme opět sami na liduprázdném prostrantsví, kde si jen vítr pohrával s nápisem na vrátkách ašrámu. Dnes zavřeno.

A my viděli, že náš obřad měl dnes otevřeno. Jen naše vyšší já nám nabídlo trochu jinou alternativu než jsme čekali. Kdo to byl a kam zmizel? Už to asi nikdy nezjistíme. Ale ten kousek požehnaného provázku máme na svých zápěstích oba i dnes...